|
| |
|
|
Svoboda projevu v ČR
Havlíček, Radek ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Diplomová práce ČR má za cíl přinést aktuální řístup k jednomu nejdůležitějších lidských práv. Práce se zaměřuje spíše na aplikační stránku, proto v ní nenajdeme historickou genezi práva nebo třeba jeho myšlenkové zdroje. Najdeme v ní naopak teoretická východiska promítnutá do normotvorby, ale i aplikační praxe soudů a správních orgánů. Aplikací se rozumí zejména soudní vyvažování práva na svobodu projevu nejčastěji osobnostními právy jakož i různých omezujících opatření napříč právním řádem určitých dílčích tématech by měla představit připravovanou legislativu a upozornit na některé problémy, s jejichž řešením legislativci otálí. Práce je strukturována do deseti kapitol. Prvních pět kapitol rozebírá obecná východiska svobody projevu a dává je do kontextu soudní praxe tuzemské i evropské. První kapitola vymezuje projev, shrnuje jeho dílčí aspekty a poukazuje na rozdíl mezi jednáním a projevem. Druhá kapitola definuje, co se rozumí svobodou. Třetí kapitola přináší shrnutí nejvýznamnějších mezinárodních smluv, které garantují svobodu projevu a popisuje jejich vliv na aplikační praxi. Čtvrtá kapitola se zabývá limity svobody limitační klauzule čl. 17 Listiny základních práv a svobod, přičemž je srovnává s limitační klauzulí obsaženou v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Pátá kapitola osvětluje...
|
|
|
Etika veřejnosti v kontextu online komunikace
Heverová, Lucia ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Diplomová práce zkoumá základní pojmy mezilidské komunikace v kontextu online prostředí a hledá, zda existují etická východiska pro uživatele participující na tvorbě obsahu na internetu (produživatelé). Zabývá se významem pojmů komunikace a dialog, pochopením toho, co je veřejné a co znamená masa, popisuje online prostředí i mediální sféru a zasazuje to do základního etického rámce, v němž charakterizuje pojem osoby a studuje podstatu pojmu praxis. Vzhledem k základní otázce práce jsou představeny též obecné etické principy a podstata etiky novinářské a mediální, protože právě žurnalistika dala ještě před příchodem internetu vzejít tvůrcům obsahu z řad široké veřejnosti. Protože předmětem zkoumání je na internetu aktivní veřejnost, zabývá se práce též základním lidským právem na svobodu projevu a s ním související regulatorní legislativou. V místních a zejm. anglo-amerických pramenech pátrá po vymezení pojmu etika veřejnosti nebo etika publika, příp. alespoň směřující etické teze, které by se pro aplikaci do dané předmětné oblasti hodily co nejvíce. Cílem práce bylo komplexní porozumění tématu o podstatě komunikace osob na veřejnosti a hledání definice příp. potřeby etiky veřejnosti v online komunikaci. Práce má rešeršní charakter a zahrnuje reflexi zjištěných poznatků. Klíčová slova etika, etika...
|
|
|
Politická korektnost v sociální práci
ŘEPOVÁ, Iva
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá pojmem politická korektnost, fenoménem, který v naší éře čerpá spoustu debat a kritiky, a to jak v České republice, tak v USA, kde se pojem zrodil. Práce je převážně teoretická a hledá odpověď na otázku, jak politická korektnost ovlivňuje moderní společnost a jaké to má dopady na sociální práci a politickou situaci v České republice. Práce zkoumá rozsah pojmové politické korektnosti, způsob jejího vzniku, její vývoj a kategorizaci. Dále se práce zaměřuje na politickou korektnost a její vliv na etiku a náboženství. Další část práce se věnuje sociální práci, jejímu významu a paradigmatům. Vztahuje sociální práci na sociální politiku a její význam v České republice a Evropské unii. Dále se autor zabývá vztahy mezi sociální prací a politickou korektností. V poslední části se práce stručně zaměřuje na imigrační krizi a její vliv na politické jednání v České republice. Cílem práce je získat objektivní pohled na význam politické korektnosti o povědomí a dopadu aplikace politické korektnosti na každodenní život jednotlivců a společnosti - je dobře známo, že nedostatečné informace vedou ke zkreslenému vnímání voličů.
|
|
|
Analýza vybraných aspektů směrnice 2019/790 o autorském právu
Baliak, Matúš ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
1 Analýza vybraných aspektů směrnice 2019/790 o autorském právu Abstrakt Doba internetová s sebou přinesla nové způsoby tvorby, distribuce a užívání autorských děl, do té doby nepoznané obchodní modely. Na tento vývoj měla reagovat směrnice o autorském právu, která představuje revoluci v oblasti pravidel pro sdílení autorským právem chráněného obsahu na internetu. Vzhledem výkladové neurčitosti této právní úpravy a obavám veřejnosti z cenzury internetu upload filtry byla tato směrnice v posledních letech velmi diskutovaným tématem. Diplomová práce se proto zabývá analýzou vybraných aspektů směrnice o autorském právu ve světle práva Evropské unie, významné judikatury SDEU z oblasti autorského práva a užití děl na internetu a platného právního řádu České republiky, za účelem prokázat či vyvrátit obavy, které se staly synonymem jejího přijetí. Tato práce je rozdělena do celkem devíti částí - úvodu, sedmi vlastních kapitol a závěru. První dvě kapitoly jsou věnovány analýze pojmových znaků autorského díla a poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online, jakožto předmětu ochrany a adresátu povinností stanovených směrnicí o autorském právu. Třetí kapitola se soustředí na definování tiskové publikace, posouzení práv vydavatelů tiskových publikací a porozumění oboustranné prospěšnosti parazitického vztahu mezi...
|
|
|
Ochrana osobnosti v mediální oblasti
Fičurová, Nora ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Předložená diplomová práce poskytuje základní úvod do problematiky konfliktu ochrany osobnosti člověka se svobodou projevu médií a právem na informace veřejnosti a to s důrazem na českou a evropskou judikaturu. Okrajově je zmíněna i problematika nových médií, a to v souvislosti s nedávným vývojem judikatury ESLP. Diplomová práce je členěna do úvodu, závěru a tří kapitol. První kapitola poskytuje definice základních pojmů týkající se řešeného tématu a základní teoretická východiska. Čtenář je seznámen s pojmem osobnosti člověka a jejími složkami, s pojmem osobnostních práv a jejich povahou a možnými zásahy do osobnostních práv, jakož i s pojmem médií a nových médií. Druhá kapitola pojednává o právní úpravě institutů ochrany osobnosti, svobody projevu, svobody tisku a práva na informace. Postupně je rozebrána mezinárodní právní úprava, především pak EÚLP. Dále se kapitola zaobírá zákonnými předpisy, a to postupně občanskoprávní úpravou a dále úpravou předpisy mediálního práva. V samostatném oddílu jsou pak rozebrány předpisy vztahující se k odpovědnosti ISPs za obsah uveřejněný v nových médiích třetí stranou, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Třetí kapitola, která tvoří hlavní část této práce, pojednává o problematice konfliktu ochrany osobnostních práv se svobodou projevu a právem na...
|
|
|
Soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích se zřetelem na judikaturu: srovnání české a německé právní úpravy
Kočicová, Věra ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
v českém jazyce Účelem mé práce je analyzovat soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích, a to se zřetelem na judikaturu. Práce je zaměřena na hranice svobody projevu ve vztahu k fyzickým osobám. Zvláštní důraz je kladen na komparativní metodu, neboť si práce určila za cíl srovnat právní úpravu českou a německou. Pokusila jsem se v ní zhodnotit, do jaké míry se obě právní úpravy překrývají, co je jim společné a v čem se naopak liší, případně do jaké míry se mohou právní řády vzájemně inspirovat. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, vedle nich obsahuje ještě úvod a závěr. První kapitola se skládá ze dvou částí. V první části jsou popsána média, jejich základní vymezení a charakteristika, včetně jejich úlohy a funkce v judikatuře soudů. Druhá část pojednává o vymezení, ústavním zakotvení a systematice "komunikačních" základních práv a svobod - svobodě projevu, právu na informace a svobodě tisku (médií). Druhá kapitola se zaměřuje na ochranu osobnosti v mediálním kontextu. V první části je přiblížen její význam a ústavní zakotvení, ve druhé jsou pak charakterizována jednotlivá dílčí osobnostní práva, ve třetí části je pojednáno o postmortální ochraně osobnosti. Ve třetí kapitole jsou vymezena kritéria, která by měla být zohledněna při vyvažování práv v případě kolize svobody projevu s...
|
|
|
Svoboda projevu, její záruky a limity v praxi českých médií
Šťastný, Ondřej ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Gronský, Ján (oponent)
(K práci pouze volně přikládám, protože abstrakt není vyžadován platným zněním Rigorózního řádu Právnické fakulty Univerzity Karlovy). Mgr. Ondřej Šťastný Rigorózní práce se zabývá vybranými aspekty svobody projevu tak, jak je vymezena v našem právním řádu a v právu mezinárodním a evropském. Zvláštní pozornost věnuje limitům svobody projevu a střetům tohoto politického práva s jinými základními právy. Významná část práce je věnována detailnímu rozboru zásadních judikátů, které v posledním desetiletí formovaly podobu a meze svobody projevu v České republice. Konkrétně jde o vesměs hojně veřejně diskutované kauzy, ve kterých figurovala média. Jsem přesvědčený, že je to právě konkrétní soudcovské dotváření práva, kde lze vysledovat mnoho inspirativních právně-filosofických názorů na to, jak má svoboda projevu v naší (stále ještě mladé) demokracii vypadat. Abstract This work deals with the selected aspects of the freedom of speech as it is guaranteed in Czech, International as well as European law. Special focus is put on the limits of the freedom of speech and its conflicts with other basic freedoms. Important part of the work is dedicated to the core cases, whit traced the shape of the freedom of speech in the Czech Republic in the 2000s. For the most part, these are the frequently discussed cases...
|
|
|
Právo na zapomnění v prostředí internetu
Jůzová, Jana ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Diplomová práce Právo na zapomnění v prostředí internetu se zabývá funkcí internetových vyhledávačů, jejich vyhledávacích algoritmů a vlivu digitální stopy, kterou za sebou uživatel internetu nezbytně zanechává. S touto problematikou je na jedné straně nerozlučně spjata ochrana osobních údajů v internetovém prostředí, na straně druhé pak další ústavně zakotvená základní práva, jako je například právo na informace. Stranou nezůstává ani riziko cenzury internetu. Aplikace práva na zapomnění přidává těmto otázkám zcela nový rozměr. Právo na zapomnění je dovozeno z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. května 2014 ve věci Costeja versus Google Spain, ve které uspěl Mario Costeja Gonzáles jako první uživatel internetu se žádostí o odstranění nelichotivých informací o své osobě z výsledků vyhledávání vyhledávače Google. Vznikl tak reformní precedent, který bude mít v budoucnu velký vliv na vyhledávání informací na internetu, neboť od vynesení tohoto rozsudku si o odstranění údajů o své osobě může požádat každý evropský uživatel internetu. Cílem diplomové práce je analýza práva na zapomnění v kontextu vyhledávání informací na internetu neboli práva být zapomenut v evropském internetovém prostředí - tedy nebýt na standardní vyhledávací dotaz vyhledán internetovým vyhledávačem. Má sloužit k...
|
|
|
Ochrana osobnosti v médiích s přihlédnutím k judikatuře
Kozic, Juraj ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce pojednává o ochraně osobnosti člověka před neoprávněnými zásahy prostřednictvím médií. Toto téma je v dnešní informační společnosti nanejvýš aktuální. Cílem práce je poskytnout čtenáři základní informace o této problematice. Jádro práce tvoří zejména vymezení dvou základních lidských práv, konkrétně svobody projevu a práva na ochranu osobnosti. V praxi často dochází k jejich vzájemné kolizi, a proto se práce zaměřuje na proces jejich vzájemného vyvažování. Důraz je kladen zejména na vymezení kritérií, kterými se soudy řídí při rozhodování konkrétních případů s cílem přijmout nezávislé a spravedlivé rozhodnuti, a nalézt tak vzájemné hranice mezi ochranou osobnosti a svobodou projevu. Z tohoto důvodu je v práci věnována zvláštní pozornost rozhodovací činnosti soudů obecných, Ústavního soudu a také Evropského soudu pro lidská práva. Další významnou část práce tvoří popis právních prostředků, které má osoba dotčená na svých osobnostních právech vůči médiím. Hlavní pozornost je věnována nástrojům občanského a mediálního práva. Diplomová práce je členěna na šest kapitol. První kapitola obsahuje úvod do výše zmíněné problematiky. Druhá kapitola pojednává o základech všeobecného osobnostního práva, jmenovitě o jeho pramenech, subjektech, předmětu, omezení a odpovědnosti...
|
host ::
RSS.